Něco z historie

Bonsai je slovo japonského původu a i když podle dostupné literatury je velice obtížně přeložitelné, lze jej přeložit asi takto: rostlina, která se v malé velikosti podobá co nejvíce dospělému stromu. Přičemž "BON" znamená miska a "SAI" rostlina. Je možno to však přeložit více způsoby. Celá kompozice misky, substrátu a jeho povrchu a vlastní rostliny spolu musí vytvářet harmonický vztah, aby celkový dojem celé kompozice byl co možná nejlepší. O toto se snaží celé generace pěstitelů a to s menšími či většími úspěchy.

Bonsají se rozumí rostlina se stářím více jak 40-50 let/ tu lze již opravdu nazvat bonsají/, ale pro mě je bonsai ta, která ve své velikosti opravdu vytváří dojem starého stromu a když jí bude jen 5 nebo 10 let tak mi to nějak nevadí. Při internetové návštěvě bonsajových zahrad budeme jen blednout závistí a obdivem, protože takovéto ,,kousky" se v našich zemích nevyskytují nebo jen výjimečně. Průměrné bonsaje v tamních zahradách by byly u nás prezentovány jako špičkové. Bohužel skutečnost je taková že po staletí předávané zkušenosti nelze dohnat za dvacet let i se sebelepšími teoretickými i praktickými znalostmi.

Každý si spojí bonsaje a Japonsko ,ale ve skutečnosti tomu tak není. Existuje více vysvětlení o tom jak se začaly pěstovat první bonsaje a kdo byl vlastně prvním kdo přesadil stromek do misky a začal jej v ní dlouhodobě pěstovat a tvarovat.Jedna z historických zpráv hovoří o tom,že toto umění vzniklo pravděpodobně v Číně a i sem možná bylo ,,přivezeno" odjinud. První dochované zprávy jsou ze 6-8 století právě z Číny ,ale pravděpodobnost, že toto umění vznikalo někde jinde a daleko dříve je velká.Přinést stromek k panovníkovi v jeho nemoci se zdálo jednodušší než panovníka nést za stromkem a tak ho potěšit ve chvílích kdy nemohl vycházet ven,takto prý vznikla filosofie pěstování bonsají, ale je to jen domněnka, kterou již dnes nikdo nepotvrdí, ale také nevyvrátí.Další názor hovoří takto:Buddha Gautama Siddharta kázal a meditoval pod vysokými stromy, jež se staly po jeho smrti poutními místy. Protože byla čínská šlechta pohodlná a nechtěla navštěvovat tato posvátná místa, nechala si v soukromých parcích vytvořit „svaté stromy“ - z malých stromků zahradníci přetvarovali zmenšené kopie velikých svatých stromů. Protože si čínské palácové dámy šněrovaly od 11. stol. své nohy na minimální velikost, a proto nemohly pořádně chodit, museli je za meditací nosit zahradníci. Jeden z nich při tom přišel na zajímavý nápad: místo nošení dámy ke stromu přenášet „posvátný strom“ k dámě. Vzal tedy co nejmenší stromek a zasadil ho pro snadnější přenášení do misky. Tak se narodila bonsai. Takovýchto vysvětlení je dlouhá však dlouhá řada a asi již dnes přesně nikdo nezodpoví kde a za jakých okolností toto umění pěstování vznikalo.

Bohužel literatura z tohoto oboru je na historické informace sahající takto daleko poněkud skoupá. Japonsko samozřejmě je v tomto oboru dnes nejdále a zahrady Japonska se pyšní nádhernými bonsajemi starými i stovky let.Během staletí se také vyvíjely techniky pěstování, tvary bonsají a zdokonalovalo se nářadí které se používá k tvarování.

Filosofie pěstování v těchto krajích je však zcela jiná než u nás v Evropě .V asijských zemích pěstování bonsají vyjadřuje styl života a jeho filosofii, bonsaje se tam stávají nedílnou součástí myšlení a nezřídka vyjadřují i postavení ve společnosti a stávají se předmětem dědictví z generace na generaci.Bez bonsají si nelze představit jakoukoliv zahradu nebo park . Samozřejmě vůbec asijský kontinent se může pyšnit nádhernými zahradami, kterým vévodí právě nádherné bonsaje v různých velikostech.
Bonsaje se v těchto zemích staly také nedílnou součástí při meditačních obřadech a součástí života skoro každého obyvatele nebo alespoň každý se setkal s někým kdo bonsaje pěstuje nebo vlastní.


V posledních 50-ti letech se toto umění dostalo ve větší míře i do Evropy a v posledních 15-ti letech si začíná nacházet i mnoho příznivců u nás.Mnoho lidí u nás je přesvědčeno, že rostliny jsou trápeny a čím více rostlinu trápíme a omezujeme, tak tím se stává více bonsají, ale opak je pravdou, techniky pěstování jsou takové, aby byl rostlině poskytnut co možná největší prostor k růstu a poskytnout jí takovou péči, aby co nejlépe prosperovala. V Evropě je pěstování bonsají vnímáno spíše jako koníček pro relaxaci a volný čas . Je nutno říci, že první průkopníci hlavně v našich zemích to neměli jednoduché a museli se potýkat s absolutním nedostatkem informací a literatury. V posledních 10-ti letech se tato situace podstatně zlepšila a dnes je možné koupit v podstatě vše co i zkušený pěstitel potřebuje.I tento obor se v posledních letech nabývá na komerčnosti a začíná o tyto "produkty"/bohužel to tak musíme nazvat/ být velký zájem i u laické veřejnosti, pro které tato problematika zavání exotičností a tajemnem. Vždyť profesionální péče a prezentace krásných bonsají není zadarmo a stát tento druh lidského konání nedotuje. Asi nejlépe vystihuje filosofii bonsají věta, že bonsaj by měla být živým a věrným obrazem skutečné přírody.

V našich podmínkách je pěstování bonsají opravdu jen krásným koníčkem pro chvíle volna a zdaleka nedosahujeme při pěstování takových úspěchů ani většina z nás nevlastní staleté stromy, ale o to přeci vůbec nejde. Starost o bonsai je především odpočinek, relaxace a v neposlední řadě pak i radost z toho když rostlina prospívá a roste podle našich představ.

FOTO ZDE: