Při nákupu si nejprve bonsai dobře prohlédneme - zda nechřadne a nemá příliš mnoho suchých větviček. Vzhled a vitalita je důležitá. Vybíráme jen rostliny, které vypadají zdravě. Užitečné je zjistit, jak dlouho je rostlina v misce pěstována. Minimálně by v ní měla růst jeden rok. Koupě čerstvě přesazené rostliny se nemusí vyplatit. I přes veškerou péči může uhynout

O rostlině musíme také vědět, zda jde o bonsaj pokojovou nebo venkovní. K venkovním patří rostliny mírného pásma severní polokoule (například smrk, borovice, jilm, buk). K pokojovým - subtropické, případně tropické rostliny (citrus, fíkus, ibišek). Volíme takové rostliny, pro které máme potřebné podmínky.
Venkovní bonsaje pěstujeme na zahradě na balkónech a podobně. Do bytu se mohou přenést jen v době vegetace, maximálně na pět dní.
Bytovým bonsajím většinou vyhovuje pokojová teplota kolem 20° C,v zimě stačí i kolem 10 °C. V létě mohou být umístěny venku- takzvané letnění.
Každá bonsai vyžaduje dostatek světla. Přímé slunce v červenci a srpnu, ale snáší špatně. Misku slunce rozpálí, kořeny trpí, rostlina může uhynout.
Venkovní bonsaji prospívá polostín. Pokojová bonsai nesmí být v průvanu. V zimním období je limitujícím faktorem světlo- bonsai umisťujeme co nejblíže okna.
Rostliny zaléváme přiměřeně podle potřeby rostliny. Substrát v misce nesmí vyschnout. V zimě se zalévá méně. V létě prakticky denně. Častá zálivka vyplavuje výživné látky. Proto je potřeba přihnojovat. A to asi 2x do měsíce.
Bonsai pravidelně prohlížíme, jakmile se objeví škůdci, rostlinu ošetříme vhodným postřikem. Udržujeme její tvar a estetický vzhled.
Přesazujeme na jaře. Mladé rostliny obvykle každý 1. - 3. rok. Starší po 5 - 10 letech, vždy podle požadavků a stavu rostliny.

Pěstitelské rady pro pěkné bonsaje z fíkusů.

Při prvním rozhodování, jakou pokojovou bonsai si pořídit, dá většina lidí přednost malolistým rostlinám, Ulmus parvifolia, Serissa foetida, Sageretia thea aj.. Na rozdíl od Fíkusů, při delší vzdálenosti od okna Ulmusům žloutnou a opadávají listy, Serissy a Sageretie vyžadují častou a pravidelnou zálivku, jinak jim zasychají a opadávají listy. Síla listu u rostlin nám prozradí jak o ni pečovat. Tam kde v přírodě kořeny rostlin netrpěli suchem si rostliny vytvořily tenké listy, které dlouho neudrží vodu, proto bonsaje z těchto rostlin často a pravidelně zaléváme a v podmisce může zůstat trocha vody. Naopak rostliny se silnějšími listy mezi něž patří i Fíkusy vydrží déle bez zálivky a voda v podmisce jim neprospívá. Charakteristika Fíkusů, které se nejčastěji používají na bonsaje: FICUS PANDA - má silné skoro kulaté listy, snese hodně sucha, ale uhnívají mu kořeny má-li dlouho vodu v podmisce a přemáčený substrát. FICUS NITIDA - má oválné silné listy trochu tenčí než F.Panda, snese o kapánek větší zálivku než předcházející, ale ne přemáčení. FICUS NERIIFOLIA - má malé podlouhlé špičaté listy, na přelití reaguje opadem všech listů, pokračování růstu nových listů trvá dlouho i půl roku. FICUS RETUSA - má oválné listy se špičatým lalůčkem, jedná se o Fíkus nejčastěji používaný na bonsaje. Pod tímto názvem je vedena řada variet s různou barvou kmene, tvarem a velikostí listů, náběhů kořenů …. Jedno mají společné, snesou mírné přelití i přesušení, hodně i méně světla, dobře snáší řez, je-li dostatek světla rychle obrůstají. FICUS KIMMEN - má menší listy než F.Retusa se špičkou bez lalůčku, na pěstování je stejně nenáročný jako předcházející. Získání rostlin Fíkusy se snadno řízkují z bylinných i dřevitých řízků, snadné je u nich vzdušné hřížení, dají se vypěstovat i ze semene, ale na kmínek nad 1,5cm si musíme počkat asi 10 roků. Nestříhané fíkusy mají kmínek průměr 1,5 cm při výšce kolem 2metrů. Dovážené bonsaje s kmínkem průměr 2-4cm stojí 290 až 450 Kč, nad 5cm do 950 Kč, 7-10cm okolo 2000 Kč, 15cm do 9800 Kč. Při výběru bonsaje dbáme na přirozené náběhy kořenů a linii kmene, vzdušné kořeny se v bytě už nezapěstují. Nová koruna i zavětvení se dají dopěstovat. Umístění v bytě Pro růst nových listů potřebují fíkusy, stejně jako ostatní rostliny dostatek světla. Z rostlin, které se používají na bonsaje jim stačí na udržení listů nejméně světla, mohou být tedy nejdále od okna, ale vyžadují teplotu nad 15 stupňů C. Suchý a teplý vzduch v bytě při správné zálivce dobře snášejí, mají rádi kořeny v teple. Vadí jim studený průvan při delším větrání, netěsnosti u parapetu mohou v zimě podchladit misky a zeminu. V zimě je v bytě desetkrát méně světla než v létě, řidká záclona ubírá 50 % světla, zatažené žaluzie 100 % světla. Světla dále ubývá se čtvercem vzdálenosti: 2 metry od okna je 4x méně světla, 3 metry 9x, 4 metry 16x, 5 metrů 25x. Nedostatek denního světa se dá nahradit svítidlem FLORASET, nebo zářivkami FLUORA a BIOLUX. Při nedostatku světla bonsaje z fíkusů stříháme co neméně, jinak nám narostou daleko od sebe velké listy. Také je otáčíme, aby nevypadali jako kraj lesa, co je do pole je hezky zelené a dovnitř lesa jsou ve tmě jen suché klacky. Zalévání Fíkusy zaléváme vydatně až po proschnutí zeminy, voda v podmisce nemá být déle než 1 hodinu (potom ji vylejeme). Četnost a vydatnost zálivky je závislá na druhu Fíkusu (tloušťka listu), ale i na velikosti a hloubce misky, na složení zeminy, na teplotě v místnosti, na cirkulaci vzduchu. Upravení povrhu zeminy v misce vrstvou AKADAMY nám usnadní orientaci kdy zalévat - tmavý povrch = vlhký, ještě nezalévat a naopak světlý = suchý, už můžeme zalít. Prospívá jim zálivka teplou vodou 40 stupňů C. Hnojení Na mladé rostliny u kterých potřebujeme zesílit kmen použijeme běžná hnojiva s větším obsahem dusíku, musíme se ale smířit s tím, že nám narostou velké tmavé listy daleko od sebe. Na zapěstované bonsaje používáme např. hnojivo KLH SPECIAL. Přihnojujeme celoročně v intervalu 2 až 3 týdny. Na záchranu utrápených rostlin používáme japonský přípravek DUHA nebo český BONSAI VITAMIN. Řez a zaštipování Nové přírůstky zakracujeme střídavě hlouběji do koruny, za posledním listem necháme kousek větve, nechceme-li přijít o rašení posledního pupene. Vytékání mléčné šťávy zastavíme mlžením vodou. Chceme-li udržet velikost koruny, tvar "obláčku", musíme zakrácení provést o 3 listy hlouběji z konečného obrysu koruny nebo větve. Stříháme častěji menší počet větví, aby zásah nebyl viditelný. Nová větev se 3 až 5 listy by při zakrácení na obrys koruny z něho vyčnívala o 4 až 10 centimetrů, postupně by se tak narušil poměr mezi sílou kmene a výškou bonsaje, nebo by se obrysy větví slili do jedné zelené koule. Odlistění Provádíme u fíkusů podobně jako u javorů proto, abychom získali nové, zdravé menší olistění, ale také pro zmenšení veliké koruny a přerostlých větví. Tento zásah můžeme provést jen je-li dostatek světla a tepla, nejlepší je postavit ostříhaný fíkus ven na plné slunce, probudí se tak nejvíce spících pupenů a malé listy narostou blízko u sebe. Po zakrácení přerostlých větví už nezbude mnoho listů na ostříhání. Listy netrháme, ale stříháme tak, že na větvi zůstane kousek řapíku (stopky), musíme však odstranit všechny listy. POZOR, na přelití, odlistěná bonsai spotřebuje mnohem méně vody. Nové rašení podpoří DUHA nebo BONSAI VITAMIN. Tvarování Drátem můžeme tvarovat kdykoliv, větve jsou pružné, lehko se ohýbají i silnější větve, poměrně brzo drží nový tvar. Drát ponecháváme na kmeni a větvích do 3 měsíců, brzo se zařezává. Do "obláčků a pater" se dají tvarovat jen velké nebo malolisté fíkusy, nárůstem velkých listů splynou větve u malých bonsají v jednu zelenou korunu. Přesazování u mladších rostlin provádíme na jaře po dvou letech u starších po 3 až 5 letech. Záleží na prokořenění, je-li miska přeplněná kořeny, přesadíme co nejdříve. Výměnu misky za větší můžeme provést kdykoliv, jedná-li se o přendání bonsaje do nové misky s dosypáním nové zeminy. Dáváme-li bonsai do stejné misky vyměníme asi polovinu zeminy, brání-li tomu nadbytek kořenové hmoty můžeme jich odstranit asi jednu třetinu. Zakrácení kořenů se neprovádí z důvodu, aby byla bonsai malá a nerostla, ale proto aby vznikl prostor na růst nových kořenů a zdravý vývoj bonsaje. Na složení zeminy nejsou fíkusy náročné, stačí jim substrát na pokojové rostliny. Vhodná není samotná rašelina, protože po přeschnutí špatně přijímá vodu, naopak jílovitá zemina drží hodně vody, ale nedýchá. Choroby a škůdci Utrápené bonsaje z fíkusů má na svědomí většinou člověk. Při nesprávné zálivce (dovolená …nezalití, ale i přelití - uhnívání kořenů) se rostlina zachrání tím, že zmenší plochu listů, které odpařují vodu. Podobně jako v přírodě okusem zvěře nebo hmyzem odlistěné rostliny i bonsaje dokáží pokračovat v růstu, pokud se nadměrnou péčí, zálivkou, nezničí - uhnívání kořenů. Slunce otvírá spící pupeny, proto bonsaji dáme co nejvíce světla, zálivku přizpůsobíme množství listů, které odpařují vodu. Podíváme se na kořeny, pokud nenajdeme bílé konce kořínků, které signalizují jejich zdravý růst, bonsai přesadíme. To zda je větev ještě živá poznáme při jejím zakrácení, pokud z konce nevytéká "bílé mléko", celý řez je hnědý, snadno se láme, je už suchá. Pokračujeme, směrem ke kmeni, po seškrábnutí části kůry by se měla objevit zelená část - ta žije. Další růst podpoříme přiměřenou zálivkou teplou vodou (teplota vody na koupání ve vaně), sluncem a přípravky DUHA, BONSAI VITANIM, Super Thrive aj. Proti případnému savému a žravému hmyzu a škodlivým houbám používáme běžné chemické prostředky v malém uzavřeném prostoru (krabice), nebo utopení škůdců na nadzemní časti bonsaje ve vodě se saponátem. (viz čl. borovice čas.č.9) Fíkus je ideální rostlina na pokojovou bonsai v každém bytě s teplotou nad 15 stupňů C. Vzhledem k větším listům, se používá fíkus na větší bonsaje a ty mají ve větších miskách více zeminy, proto je není nutné tak často zalévat. Interval zálivky dále prodlužuje síla listu. Nejlepšího olistění dosáhneme na plném slunci, snese poměrně dobře i nízké osvětlení. Dobře se tvaruje, po zmlazení při dostatku světla vytváří ochotně nové větve kdekoliv na kmeni. Méně náročné na pěstování v bytě jsou jen umělé bonsaje.

Rady pro pěkné bonsaje z borovic.

Délka jehlic Zapůjčíme-li, v době rašení, bonsai z borovice na výstavu, narostou ji určitě dlouhé jehlice. Důvod je jednoduchý na výstavě bývá málo slunce a pořadatelé rostliny pečlivě přelijí. Délka jehlic je daná nejen druhem a kultivarem, ale i způsobem pěstování. Borovice potřebují nejen v době rašení polohu na plném slunci, nevadí jim vítr, dobrý je substrát, který neudrží vodu (KIRYU), minimální zálivka, přihnojujeme až po narašení. Jarní zakracování je dobré provádět, až když jehlice na rašících výhonech dosáhnou délky asi 1 centimetr. Síla kmene To co naroste ve volné půdě za 1 rok (sílení kmene a větví) trvá u bonsaje v misce 2 až 10 roků. Proto se snažíme při zakládání bonsaje vytvořit co nejlepší poměr mezi výškou bonsaje a šířkou paty kmene. Zakracování Jarním zakracováním určíme délku přírůstků, na jejich koncích se v červenci vytvoří jeden nebo několik pupenů pro jarní rašení v příštím roce, ale nevytvoří se pupeny na dlouhých holých větvích. Při letním zakracování, co nejdříve po přípravě nových pupenů (srpen), zakrátíme dle potřeby větve tak, aby na nich zůstaly jehlice. Na všech ostatních větvích, které nepotřebujeme zakrátit odstraníme nové pupeny. Na borovici se probudí spící pupeny, které už nejsou na koncích větví. Protrhávání jehlic Při tvarování odstraníme jehlice z hlavních větví a pod vrcholem kmene. Koncové větvičky po "nadrátování" postavíme směrem nahoru, nebo na nich protrháme jehlice tak, aby zůstaly jen v horní části větve v úhlu 120 až 150 stupňů (na větvích, které zůstanou zhruba ve vodorovné poloze). Pěti jehličnaté Borovice se lehko ohýbají, jsou pružné, ale po natvarování se vrací zpět, nechceme-li na nich nechat dráty až do zaškrcení, je třeba drátování opakovat. Proto je vytvoření pěkné bonsaje z těchto borovic pracnější. Dvou jehličnaté Borovice jsou křehké, snadno se zlomí větev, ale po "nadrátování" se tolik nevrací, drží už dobře tvar. Škůdci Savý a žravý hmyz ničíme mechanicky, nebo vhodným postřikem. Jeho účinnost se zvýší, dáme-li napadenou bonsai do uzavřené krabice z kartonu. Pozor, na rozdíl od mechanických, musíme postřiky ve "sprayi" aplikovat ze vzdálenosti nad 30 cm, jinak rostlinu zmrazíme. Škůdce, kteří před námi neuletí můžeme utopit ve vodě. Bonsai otočíme o 180 stupňů a nadzemní část ponoříme do vody asi na 3 hodiny, obrácenou misku položíme např. na 2 vařečky. Do studené vody přidáme jar nebo jiný saponát na nádobí, znemožníme tím vytvoření vzduchové bublinky díky které by škůdci ve vodě přežily. Pěti jehličnaté borovice napadá rez vejmutovková (rybízová). Pozor před postřikem proti plísni a houbovitým chorobám, zakrytím povrchu půdy zabraňte tomu, aby se postřik dostal ke kořenům. Jinak zničí důležité houby, které u borovic nahrazují vlásečnicové kořínky.

ZDROJ:BONSAI CENTRUM LIBČANY WEB